Odjezd:      v pátek 10. 9. 2010, sraz účastníků je v 16.00 před budovou gymnázia, přistavení autobusu 16.15 hod.(v případě změny budou inform. v září). Před nástupem bude mít každý účastník připravený ke kontrole pas a bezinfekčnost, lékař. zprávu - vyžaduje-li to zdravotní stav (alergie, astma, apod.).

 

Příjezd:     předpokládaný příjezd ke škole bude v neděli 19. 9. 2010 cca kolem 10.00

                    (dle hustoty silničního provozu).

 

Před vstupem do autobus: budou zkontrolovány platné pasy, vybrána bezinfekčnost      

                    (vyplněna rodiči s datem odjezdu)

Na cestu:   pas, bezinfekčnost - vyplnit 1 den před odjezdem ( nemusí potvrzovat

                  lékař), dostatek jídla a pití na cestu, teplé oblečení na noc do autobusu, cestovní polštářek, kinedryl. Předpokládaný příjezd na místo je kolem 10.00 hod., ubytování bude v odpoledních hodinách.

 

S sebou:    pravidelně užívané léky, paralen, jídlo pouze trvanlivého charakteru (konzervy, těstoviny, polévky v sáčku, lunchmeat, vločky, chleby trvanlivé, rozpustné kaše, pudink, suš. mléko...). V bezprostřední blízkosti kempu se nachází obec Živogošče - Blato, kde je obchod s potravinami, stánky se zmrzlinou a několik restaurací. V příloze, viz druhá strana, je přiložený aktualizovaný ceník potravin. Doporučujeme oblečení i teplejší (zejména na cestu), pokrývku hlavy, 2x plavky, sluneční brýle, přípravky na opalování (Panthenol), boty do vody, sportovní obuv, pro zájemce tance letní obuv, 1 barevné bavlněné tričko, pastelky i tempery, kdo s nimi rád kreslí, tužku, propisovačku, knížku, karimatku na ležení (drobně kamenitá pláž), mycí prostředky, utěrku na nádobí, houbičku, drátěnku, příbory, vlastní povlečení i prostěradlo, atd. Doporučujeme potápěcí brýle, šnorchl, ploutve, pro zájemce tenisovou raketu, (je možné trénovat na kurtech s umělým povrchem – zájemce si platí kurty, nejsou zahrnuty v ceně, instruktor zdarma), stolní tenis

Výměna Kč.: v místě není směnárna, místní měna – kuny. Pokud bude třeba, dětem bude 

                 CK zajištěna výměna Kč či jiná měna v hotelu 3km od campu. Množství

                 finančních prostředků na výlety bude upřesněno v září.

 

Pojištění:   na lékařské výlohy, úraz, na odpovědnost za škody způsobené

                     účastníkem.

Nedoporuč.: do autobusu krosny, velké kufry (pro manipulaci se zavazadlem raději menší           

                         tašky), velké cestovní lednice, kazící se potraviny, počítačovou techniku, 

                         mobily,atd... (škola neručí za ztrátu).

Vedoucí kurzu: Mgr. Iva Mazurová, tel: 281921487, lin. 38, mobil 777557998, 

                            

                   

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ave Roma!

 

 

Jednoho deštivého dne, se dala část detaška do pohybu. V kalendáři se psal den 10. května, a to znamenalo jediné- odjezd. Celí natěšení jsme nastoupili do autobusu, očekávajíc prosluněnou Itálii. Už v Praze nám bylo jasné, že to bude nezapomenutelné. To se potvrdilo hned na cestě. Po příjezdu do Florencie, měli ti šťastnější naspané asi 4 hodiny. Ostatní museli celodenní prohlídku kolébky renesance přežít beze spánku. Chození po památkách ráno, má neobyčejné výhody- nehrozí tlačenice mezi ostatními turisty a na liduprázdném náměstí se nikdo ze skupiny neztratí. Nicméně jak čas ubíhal, lidí přibývalo a počet shlédnutých památek pochopitelně také. Našim očím neunikla Galerie Uffizi, Loggia dei Lanzi, Pallazo Vecchio, dóm, baptisterium, ani Ponte Vecchio (kde jsme mimochodem pořádně zmokli). Následoval přejezd do Castel Fusana, malého městečka nedaleko Říma. Po dni a půl jsme se znovu shledali s postelí a sprchou- vytouženou odměnou za náročný den.

Dalšího dne jsme jeli navštívit papeže. Věděli jste, že se do Vatikánu dostanete metrem? Pokud si stěžujete na pražské podzemní dráhy, projeďte se v těch italských, ono vás to přejde. Ve Vatikánu jsme zjistili, že audience u papeže probíhá každou středu (to jsme splnili), od osmi hodin ráno (to už jsme nestihli). Takže zážitek v podobě papeže nevyšel, nicméně svatopetrský chrám a stejnojmenné náměstí, nás všechny dokonale uchvátil. Chrám osloví určitě i ateisty nebo vyznavače jiného náboženství. Po prohlídce Vatikánu, se někteří z nás rozhodli vydat na lov oběda. Nevěřili byste, jaký problém je najít v Itálii McDonalda. Nachodili jsme mnoho kilometrů, ale přeci jen ho našli. Po obědě na naše konto zhlédnutých památek přibyly: Andělský hrad, Ústa pravdy, náměstí Navona, Pantheon, Fontána di Trevi, Piazza Colona, Španělské schody (kde nás opět překvapila vydatná přeháňka) a mnoho dalšího. V Itálii se, jakmile spadne pár kapek, vyrojí hejno obchodníků s deštníky. Výhodu to má v tom, že pokud se vám nelíbí prodavač, můžete si koupit deštník od toho dalšího asi 2 metry vzdáleného. Upřímně, časem vám to poleze na nervy a to samé za sucha. Pokud nechcete řetízky, náramky či obrazy, nasaďte rychlé tempo a snažte se tvářit nepříjemně (někdy to zabere). Večer jsme s potěšením zalehli a snažili si alespoň trochu odpočinout před dalším náročným dnem a ještě náročnější cestou. To se ovšem týkalo jen nás velkých, ti malí si s sebou pravděpodobně přivezli náhradní baterky, protože tolik energie snad ani není normální.

Po snídani jsme zamávali clubu, který se pro nás stal vděčným útočištěm a vyrazili opět do Říma a opět metrem. Poslední den jsme věnovali vatikánským muzeím, Foru Romanum, Konstantinovu oblouku, bazilice Santa Maria Maggiore, ale hlavně Koloseu, na které jsme se všichni moc těšili. A rozhodně nezklamalo. Udělalo důstojnou tečku za naším zájezdem. Ještě nás čekala nesnesitelně dlouhá cesta zpět domů. Po náročných třech dnech se ovšem spalo mnohem lépe. Ti chytřejší zalehli do uličky, kde ovšem čelili útokům v podobě sušenek, batohů a lidí, které nenapadlo nic chytřejšího, než chodit po autobusu.

Nicméně tahle akce se určitě povedla. Nejen, že jsme konečně viděli památky, které mnozí doposud znali jen z fotografií, ale určitě nám to pomohlo i v upevnění našich vztahů. Radost nám nezkazil ani častý déšť. Nikdo ze studentů se neztratil (což se dá přičítat spolehlivému dozoru starších nad mladšími), to se bohužel nedá říci o dospělých, které nikdo nehlídal… Chtěli bychom moc poděkovat, všem profesorům a zaměstnancům školy, kteří se podíleli na organizaci tohoto zájezdu, především paní profesorce Schieblové, PhDr. Podešvové, paní knihovnici Meiserové a v neposlední řadě paní průvodkyni. Doufáme, že tato akce nebyla poslední svého druhu na detašovaném pracovišti.

Kristýna Hodanová, 2.C

Bohatou fotodokumentaci k zájezdu naleznete v naší Fotogalerii.

 

 

kvarta A, B

 

Stejně jako každý školní rok i letos se kvarty vypravily na jazykový kurz. Tentokrát jsme procvičovali znalost anglického jazyka ve Švédsku.

Na cestu jsme se vydali 8. května a svůj devítidenní pobyt jsme začali procházkou po Berlíně, kde nás nejvíce zaujala Berlínská zeď. Po dlouhé cestě autobusem jsme ráno dorazili do hlavního města Dánska – Kodaně. V Kodani jsme absolvovali plavbu po kodaňských kanálech a vyslechli si průvodce, který nám vyprávěl anglicky o okolních památkách. Kupodivu jsme téměř všemu rozuměli. Cesta druhým trajektem nám už rychle utekla a my jsme se ve večerních hodinách mohli ubytovat v našem penzionu na břehu jezera.

Ve Švédsku jsme měli poměrně náročný program. Navštívili jsme Stockholm a Vasa muzeum, které ukrývá světový unikát zachovalé válečné vlajkové lodi ze 17. století. V Jönköpingu v muzeu zápalek jsme si opět procvičili angličtinu při sledování filmu o historii výroby zápalek. Také jsme si vyrobili vlastní krabičku sirek tak, jak to dříve dělaly švédské děti.

Dále jsme navštívili Göteborg a spoustu legrace jsme si užili v zábavním parku Liseberg, který je největší ve Švédsku. Angličtinu jsme opět použili především při návštěvě expozice živé přírody na zemi v Universeu.

Každý kdo navštíví Švédsko musí vidět losa. My jsme se s ním setkali v přírodní rezervaci Dumme Mosse a při cestě domů jsme viděli losy ve volné přírodě.

Domluva v obchodním domě při nakupování byla také pro mnohé velkým dobrodružstvím. Nakonec ale všichni našli brusinky a čokolády, které jsme dovezli domů jako suvenýry.

Neminula nás ani opravdová výuka angličtiny. Měli jsme možnost procvičit si jazyk v konverzaci se švédskou učitelkou angličtiny. Dověděli jsme se od ní spoustu nových informací o životě ve Švédsku, o studiu, o módě atd.

Celý kurz jsme zakončili krátkou prohlídkou města Malmö a návštěvou města Lund, kterému dominuje románská katedrála.

Úplně nakonec jsme měli možnost procvičit si i německý jazyk při návštěvě Tropical Islandu nedaleko Berlína, kde jsme si užili spoustu legrace.

 

Šedá Klára

Matoušová Dominika

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Chačik Tadevosjan

Den 3.,pondělí 22.března

 

Tento den se mi moc líbil na lyžích, ale nelíbil se mi na běžkách.

Na lyžích jsem se v pondělí naučil sjet sjezdovku U Lesa , bez toho,že bych spadnul. Dole u vleku byly pomy. Ale na běžkách jsme sjížděli hrozný kopec.

Byl jsem ve skupině č.3. A myslím, že tam každý spadnul. Nikola měla dokonce z toho kopce něco s kolenem. Mám asi pět modřin na nohou dodnes. Jídlo bylo stejné jako obvykle rýže......

V ten den jsme se na mém DVD přehrávači dívali na film Blade Trknuti, což je film o upírech. Celkově to bylo moc fajn a líbilo se mi to.

 

 

 

 

25.3. 2010 čtvrtek

Brzy ráno nás probudil protivný budík na Karolínině mobilu a to hitem Papparazi od Lady Gaga. ,,Nadšeně" jsme vyskočily z postelí, spáchaly obvyklou hygienu a vyrazily na snídani. Z bohatých švédských stolů, jsme si vždycky všichni příjemně nacpali bříška. Z prima snídaně nás vyrušil zvučný, velitelský a rozhodný hlas profesora Dvořáka. Nekompromisně oznamoval nám nebohým, zboulovaným, ztahaným a nevyspalým sekundánům, že máme stát v 9 hodin před Vraní boudou připraveni na vše. Třetí družstvo na tom bylo jako vždycky nejlépe. Pěkně polehoučku popojížděli okolo chaty. 1. družstvo, ve kterém se nacházeli tito borci a borkyně: Jana Straková, Anežka Kasalická, Michael Bala, Jan Pospíšil, Jan Král, Anthony Bire, Martin Žalud, Michael Bouška, Michael Běhounek, David Hendrich a Tomáš Dvořák syn pana profesora Dvořáka dostalo za úkol sjet malou loukou zvanou Kondaik na Zahrádky, přes ně na Javor takz. Labuť a odtud se dostat na Bramberk. Z Bramberka jsme se rozjezdili na méně obtížné červené sjezdovce. Já jsem se neohroženě rozjela a vychutnávala rychlost. Nadšeně jsem předjela spolužáka Davida Hendricha, ale v té chvíli se mi zasekla lyže v hlubokém sněhu a já předvedla super salto s jednou lyží. Druhou mi naštěstí zachránil již jmenovaný spolužák. Poté jsem se opět rozjela po sadě nepravidelných boulí a přejela je svým osobitým stylem a prazvláštními skoky. Dolů už jsem se dostala bez úhony asi tak na 6. místě. Dole jsme se všichni shromáždili u lanovky. Vedoucí Dominik z nás vytvořil čtveřice, které postupně vyjely sedačkovou lanovkou na Hnědý vrch a poté na černou sjezdovku. Na tu jsme se hodně těšili. Na první pohled byla hodně prudká, široká a dlouhá. Ale super!!! Například Honza Pospi se neustále vytahoval, že nás bude všechny sbírat, ale kdo jinému jámu kopá......, a tak si Honza pěkně namlel sám. Tahle sjezdovka se nám moc líbila. Prostě cool.Vydrželi jsme na ní do oběda. Po obědě, jako vždycky byla rýže se móóóóc šiknul polední klid. A po něm následoval závod ve slalomu. Tentokrát Pospěch nezklamal a vyhrál. Mně nejely lyže (haha), určitě proto jsem se umístila na 5. místě. Ale přede mnou, byli jenom 4 kluci, takže vlastně z holek jsem byla první. Bombáááá!!!!

Čtvrtek byl príma den a utekl velmi rychle. Jana Straková

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dne 4.9.2009 v 15:45 nastoupilo 23 studentů a paní profesorky Jáklová a Mazurová do autobusu a začal tak krásný týden pobytu u moře na chorvatském ostrově Brač. Po noci strávené jízdou jsme se nalodili na trajekt, který nás převezl do Postiry - našeho cíle.  Paní profesorky se přesvědčily, že všichni umíme plavat a pak jsme se mohli začít potápět a řádit ve vodě podle libosti. Voda byla ale tak trochu studená, takže tam někteří moc dlouho nepobyli. Na závěr dne jsme si udělali dobrou baštu a šli na kutě.V úterý jsme si udělali výlet na jinou pláž. Bylo zde mělko, nedalo se moc plavat, ale zato se tu dalo krásně dovádět, hrát ve vodě na babu, házet si s míčem, atd. Po dnu cachtání jsme se zase odebrali zpátky.Ve středu jsme se odhodlali k většímu výletu - do městečka Bol. Nejdříve jsme si prohlédli městečko a potom jsme se odešli koupat na světoznámou pláž Zlatni rat. Po koupání jsme vyjeli autobusem na Vidovu goru na vyhlídku. Odtud jsme uviděli zajímavý tvar pláže Zlatni rat z ptačí perspektivy, celý Bol a kousek největšího ostrova Chorvatska Hvaru. V pátek jsme jeli na závěrečný výlet celého zájezdu - do města Supetar. Vyrazili jsme až navečer, abychom si pro změnu mohli užít večerní osvětlené město. Svůj pobyt jsme ale netrávili pouze koupáním se a poznáváním Brače. Našli jsme si čas i na frisbee, dekorování triček, malování a kreslení na kamínky a mušle.A protože všechno jednou končí, i náš zájezd se bohužel nachýlil ke konci a v sobotu jsme vyrazili domů.

 

Barbora Kolrosová, sekunda A

 

Jako každý rok pořádalo i letos naše gymnázium rekreační zájezd do Chorvatska. Cílem byla opět překrásná destinace v ostrovním městečku Postira na ostrově Brač. Pobyt se vydařil a bylo nám dopřáno i krásné letní počasí. Naše výprava čítala přibližně pětadvacet členů pod dohledem profesorek A.Jáklové a I.Mazurové, které to s námi mnohdy neměly vůbec lehké.
O společné i individuální aktivity nebyla nouze - malovalo se na trička a kameny, vybarvovaly se mandaly, hrály se různé společenské hry. Příznivci pohybu, například aerobiku, i jedinci nepřekypující fyzickou aktivitou, si přišli na své. O výlety bylo také postaráno. Navštívili jsme krásné přímořské městečko Bol a samozřejmě i pláž ,,Zlatni Rat"(jedná se o kamenitý cca. 400 metrů dlouhý výběžek, který se pohybuje ze strany na stranu podle směru, kterým fouká vítr). Dalším zajímavým místem byla ,,Vidova gora" (nejvyšší bod všech chorvatských ostrovů). Neméně působivý byl i výlet do přístavního města Supetar. Procházku po Supetaru jsme si zopakovali ještě v den odjezdu - náš autobus se již nevešel na trajekt (ku zlosti všech nás od něj dělilo už jen  jediné auto!). Z Chorvatska jsme se všichni vraceli snědší, o potraviny lehčí a suvenýry těžší, s dobrou náladou, vzpomínkami a pěknými zážitky.

 

Richard Macháč (septima B), Věra Ludvíková (septima A)