Dnes je Mon, 06.September 2010 a svátek má Boleslav

Upozornění

Následovali jste neplatný odkaz. Pokud si myslíte že je toto chyba, která by měla být opravena, kontaktujte prosím administrátora
webadmin@gymnchod.cz

Informace k zájezdu do Chorvatska

Zájezd Chorvatsko – Omiš – Brela - Živogošče
 
Odjezd:      v pátek 10. 9. 2010, sraz účastníků je v 16.00 před budovou gymnázia, přistavení autobusu 16.15 hod.(v případě změny budou inform. v září). Před nástupem bude mít každý účastník připravený ke kontrole pas a bezinfekčnost, lékař. zprávu - vyžaduje-li to zdravotní stav (alergie, astma, apod.).
 
Příjezd:     předpokládaný příjezd ke škole bude v neděli 19. 9. 2010 cca kolem 10.00
                    (dle hustoty silničního provozu).
 
Před vstupem do autobus: budou zkontrolovány platné pasy, vybrána bezinfekčnost      
                    (vyplněna rodiči s datem odjezdu)
 
Na cestu:   pas, bezinfekčnost - vyplnit 1 den před odjezdem ( nemusí potvrzovat
                  lékař), dostatek jídla a pití na cestu, teplé oblečení na noc do autobusu, cestovní polštářek, kinedryl. Předpokládaný příjezd na místo je kolem 10.00 hod., ubytování bude v odpoledních hodinách.
 
S sebou:    pravidelně užívané léky, paralen, jídlo pouze trvanlivého charakteru (konzervy, těstoviny, polévky v sáčku, lunchmeat, vločky, chleby trvanlivé, rozpustné kaše, pudink, suš. mléko...). V bezprostřední blízkosti kempu se nachází obec Živogošče - Blato, kde je obchod s potravinami, stánky se zmrzlinou a několik restaurací. V příloze, viz druhá strana, je přiložený aktualizovaný ceník potravin. Doporučujeme oblečení i teplejší (zejména na cestu), pokrývku hlavy, 2x plavky, sluneční brýle, přípravky na opalování (Panthenol), boty do vody, sportovní obuv, pro zájemce tance letní obuv, 1 barevné bavlněné tričko, pastelky i tempery, kdo s nimi rád kreslí, tužku, propisovačku, knížku, karimatku na ležení (drobně kamenitá pláž), mycí prostředky, utěrku na nádobí, houbičku, drátěnku, příbory, vlastní povlečení i prostěradlo, atd. Doporučujeme potápěcí brýle, šnorchl, ploutve, pro zájemce tenisovou raketu, (je možné trénovat na kurtech s umělým povrchem – zájemce si platí kurty, nejsou zahrnuty v ceně, instruktor zdarma), stolní tenis
 
Výměna Kč.: v místě není směnárna, místní měna – kuny. Pokud bude třeba, dětem bude 
                 CK zajištěna výměna Kč či jiná měna v hotelu 3km od campu. Množství
                 finančních prostředků na výlety bude upřesněno v září.
 
Pojištění:   na lékařské výlohy, úraz, na odpovědnost za škody způsobené
                     účastníkem.
 
Nedoporuč.: do autobusu krosny, velké kufry (pro manipulaci se zavazadlem raději menší           
                         tašky), velké cestovní lednice, kazící se potraviny, počítačovou techniku, 
                         mobily,atd... (škola neručí za ztrátu).
 
Vedoucí kurzu: Mgr. Iva Mazurová, tel: 281921487, lin. 38, mobil 777557998, 
                            
                   
 
 
 
 
 
Ceník potravin březen 2010
 
chorvatsky
česky
cena v Kn
jednotka
kruh
chléb
5-10
ks
mlijeko
mléko
5-7
l
maslac
máslo
9-12
250 g
jogurt
jogurt
3-5
ks
sir
syr
55-150
kg
salama
salám
50-130
kg
pršut
šunka
80-160
kg
piletina
kuřecí maso
25-35
kg
svinjetina
vepřové maso
40-60
kg
govedina
hovězí maso
50-60
kg
riba
ryba
30-160
kg
krumpir
brambory
3-5
kg
rajčice
rajčata
5-12
kg
limune
citróny
7-10
kg
naranče
pomeranče
7-11
kg
riža
rýže
8-10
kg
tjestenina
těstoviny
10-20
kg
ulje
olej
15-20
l
šećer
cukr
5-10
kg
sol
sůl
2-3
kg
pivo
pivo;
10-20
1/2 l
mineralna voda
minuerálka
4-7
l
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Ave Roma

Ave Roma!
 
 
Jednoho deštivého dne, se dala část detaška do pohybu. V kalendáři se psal den 10. května, a to znamenalo jediné- odjezd. Celí natěšení jsme nastoupili do autobusu, očekávajíc prosluněnou Itálii. Už v Praze nám bylo jasné, že to bude nezapomenutelné. To se potvrdilo hned na cestě. Po příjezdu do Florencie, měli ti šťastnější naspané asi 4 hodiny. Ostatní museli celodenní prohlídku kolébky renesance přežít beze spánku. Chození po památkách ráno, má neobyčejné výhody- nehrozí tlačenice mezi ostatními turisty a na liduprázdném náměstí se nikdo ze skupiny neztratí. Nicméně jak čas ubíhal, lidí přibývalo a počet shlédnutých památek pochopitelně také. Našim očím neunikla Galerie Uffizi, Loggia dei Lanzi, Pallazo Vecchio, dóm, baptisterium, ani Ponte Vecchio (kde jsme mimochodem pořádně zmokli). Následoval přejezd do Castel Fusana, malého městečka nedaleko Říma. Po dni a půl jsme se znovu shledali s postelí a sprchou- vytouženou odměnou za náročný den.
Dalšího dne jsme jeli navštívit papeže. Věděli jste, že se do Vatikánu dostanete metrem? Pokud si stěžujete na pražské podzemní dráhy, projeďte se v těch italských, ono vás to přejde. Ve Vatikánu jsme zjistili, že audience u papeže probíhá každou středu (to jsme splnili), od osmi hodin ráno (to už jsme nestihli). Takže zážitek v podobě papeže nevyšel, nicméně svatopetrský chrám a stejnojmenné náměstí, nás všechny dokonale uchvátil. Chrám osloví určitě i ateisty nebo vyznavače jiného náboženství. Po prohlídce Vatikánu, se někteří z nás rozhodli vydat na lov oběda. Nevěřili byste, jaký problém je najít v Itálii McDonalda. Nachodili jsme mnoho kilometrů, ale přeci jen ho našli. Po obědě na naše konto zhlédnutých památek přibyly: Andělský hrad, Ústa pravdy, náměstí Navona, Pantheon, Fontána di Trevi, Piazza Colona, Španělské schody (kde nás opět překvapila vydatná přeháňka) a mnoho dalšího. V Itálii se, jakmile spadne pár kapek, vyrojí hejno obchodníků s deštníky. Výhodu to má v tom, že pokud se vám nelíbí prodavač, můžete si koupit deštník od toho dalšího asi 2 metry vzdáleného. Upřímně, časem vám to poleze na nervy a to samé za sucha. Pokud nechcete řetízky, náramky či obrazy, nasaďte rychlé tempo a snažte se tvářit nepříjemně (někdy to zabere). Večer jsme s potěšením zalehli a snažili si alespoň trochu odpočinout před dalším náročným dnem a ještě náročnější cestou. To se ovšem týkalo jen nás velkých, ti malí si s sebou pravděpodobně přivezli náhradní baterky, protože tolik energie snad ani není normální.
Po snídani jsme zamávali clubu, který se pro nás stal vděčným útočištěm a vyrazili opět do Říma a opět metrem. Poslední den jsme věnovali vatikánským muzeím, Foru Romanum, Konstantinovu oblouku, bazilice Santa Maria Maggiore, ale hlavně Koloseu, na které jsme se všichni moc těšili. A rozhodně nezklamalo. Udělalo důstojnou tečku za naším zájezdem. Ještě nás čekala nesnesitelně dlouhá cesta zpět domů. Po náročných třech dnech se ovšem spalo mnohem lépe. Ti chytřejší zalehli do uličky, kde ovšem čelili útokům v podobě sušenek, batohů a lidí, které nenapadlo nic chytřejšího, než chodit po autobusu.
Nicméně tahle akce se určitě povedla. Nejen, že jsme konečně viděli památky, které mnozí doposud znali jen z fotografií, ale určitě nám to pomohlo i v upevnění našich vztahů. Radost nám nezkazil ani častý déšť. Nikdo ze studentů se neztratil (což se dá přičítat spolehlivému dozoru starších nad mladšími), to se bohužel nedá říci o dospělých, které nikdo nehlídal… Chtěli bychom moc poděkovat, všem profesorům a zaměstnancům školy, kteří se podíleli na organizaci tohoto zájezdu, především paní profesorce Schieblové, PhDr. Podešvové, paní knihovnici Meiserové a v neposlední řadě paní průvodkyni. Doufáme, že tato akce nebyla poslední svého druhu na detašovaném pracovišti.

Kristýna Hodanová, 2.C

Bohatou fotodokumentaci k zájezdu naleznete v naší Fotogalerii.
 
 

Zápisky z jazykového kurzu ve Švédsku

Jazykový kurz – Švédsko
kvarta A, B
 
Stejně jako každý školní rok i letos se kvarty vypravily na jazykový kurz. Tentokrát jsme procvičovali znalost anglického jazyka ve Švédsku.
Na cestu jsme se vydali 8. května a svůj devítidenní pobyt jsme začali procházkou po Berlíně, kde nás nejvíce zaujala Berlínská zeď. Po dlouhé cestě autobusem jsme ráno dorazili do hlavního města Dánska – Kodaně. V Kodani jsme absolvovali plavbu po kodaňských kanálech a vyslechli si průvodce, který nám vyprávěl anglicky o okolních památkách. Kupodivu jsme téměř všemu rozuměli. Cesta druhým trajektem nám už rychle utekla a my jsme se ve večerních hodinách mohli ubytovat v našem penzionu na břehu jezera.
Ve Švédsku jsme měli poměrně náročný program. Navštívili jsme Stockholm a Vasa muzeum, které ukrývá světový unikát zachovalé válečné vlajkové lodi ze 17. století. V Jönköpingu v muzeu zápalek jsme si opět procvičili angličtinu při sledování filmu o historii výroby zápalek. Také jsme si vyrobili vlastní krabičku sirek tak, jak to dříve dělaly švédské děti.
Dále jsme navštívili Göteborg a spoustu legrace jsme si užili v zábavním parku Liseberg, který je největší ve Švédsku. Angličtinu jsme opět použili především při návštěvě expozice živé přírody na zemi v Universeu.
Každý kdo navštíví Švédsko musí vidět losa. My jsme se s ním setkali v přírodní rezervaci Dumme Mosse a při cestě domů jsme viděli losy ve volné přírodě.
Domluva v obchodním domě při nakupování byla také pro mnohé velkým dobrodružstvím. Nakonec ale všichni našli brusinky a čokolády, které jsme dovezli domů jako suvenýry.
Neminula nás ani opravdová výuka angličtiny. Měli jsme možnost procvičit si jazyk v konverzaci se švédskou učitelkou angličtiny. Dověděli jsme se od ní spoustu nových informací o životě ve Švédsku, o studiu, o módě atd.
Celý kurz jsme zakončili krátkou prohlídkou města Malmö a návštěvou města Lund, kterému dominuje románská katedrála.
Úplně nakonec jsme měli možnost procvičit si i německý jazyk při návštěvě Tropical Islandu nedaleko Berlína, kde jsme si užili spoustu legrace.
 
Šedá Klára
Matoušová Dominika

 
 
 
 
 
 

Exkurze Morava 2010

Morava 2010
 
Celá naše krásná akce začala příjezdem na Hlavní nádraží v pondělí 10.5. 2010, kde jsme se sešli už v 7:30 ráno. Poté, co jsme zařídili pár organizačních detailů, jsme absolvovali náročnou a úmornou čtyřhodinovou cestu vlakem. Hned po příjezdu jsme navštívili samotné městečko Hranice a Hranickou propast, kde jsme si přečetli nejen milostný dopis přilepený na stromě, ale také informační tabuli se spoustou nových zeměpisných poznatků. Také jsme navštívili místní arboretum, kde nás po dvě hodiny provázela paní Ing. Palacká a předala nám spoustu zajímavých informací z oblasti lesnictví a botaniky ( samotné arboretum totiž stálo na pozemku Střední lesnické školy). Po přesunu do kempu jsme ihned po věčeři padli unaveni do postelí, poněvadž jsme věděli, že nás druhý den čeká vstávání v nekřesťanskou hodinu - snídaně byla už v sedm hodin.
Druhý den nás čekala cesta několika vlaky a autobusy do Frenštátu pod Radhoštěm. Odtamtud jsme se lanovkou vydali na Pustevny, které jsou součástí Valašského muzea v přírodě, spolu se skanzenem v Rožnově, Mlýnskou dolinou a Dřevěným městečkem. Prohlédli jsme si dřevěné stavby z 19. století, sochu pohanského boha Radegasta a vyšli na vrchol hory, kde stála misie Cyrila a Metoděje. Než jsme stihli zjistit cokoliv jiného, zastihl nás déšť a kroupy a co nejrychleji jsme pádili zase dolů. Pak nás čekala dlouhá cesta zpět do kempu. Večeře byla až ve 21:00.
Třetí den byla v plánu překrásná a také “předlouhá” pěší túra k hradu Helfštýnu, kde se jak známo natáčela pohádka Ať žijí duchové. Cestou jsme se zastavili u rybníka, kvůli odběru planktonu, který ve škole pod mikroskopem pečlivě prozkoumáme. Na hradě jsme se dozvěděli spoustu zajímavých historických faktů a podívali se na místní sbírku kovářských předmětů a mincovnu. Celý výlet byl dlouhý 25 kilometrů. Večeřeli jsme už v neuvěřitelných 19:00, takže jsme se s přehledem stihli vysprchovat.
Ve čtvrtek, po vydatné snídani, jsme vyrazili na poslední výlet, a to do Aragonitových jeskyní v Teplických Lázních. Čas před prohlídkou jsme využili pro změření pH místních kyselek. Prohlídka, provázená výkladem a historkami z doby objevení jeskyní, byla poučná, zajímavější však byly samotné jeskyně. Mohli jsme si prohlédnout geologické krásy Moravy a s pocitem užitečně stráveného času jsme se vrátili na poslední jídlo před odjezdem.
A pak hurá domů! Ve vlaku už jsme jen spali, zpívali písničky, no a když už jsme u toho - psali tuhle reportáž. Odnesli jsme si plné hlavy informací, které jistě využijeme, a plná srdce zážitků, na které hned tak nezapomeneme.
 
Eva Balamotisová a Tereza Pláničková, sexta A, foto Vendula Setničková, sexta B - ve Fotogalerii

Paříž 2010

 
        P A Ř Í Ž   A   V E R S A I L L E S
 
TERMÍN KONÁNÍ VÝLETU DO PAŘÍŽE : 24. - 28. 6. 2010
Účastní se třídy 5.B (p.prof. L. Urbanová), 4.A (p.prof. D. Peřanová)
 
Doprovod : p.prof. Ljuba Urbanová, p.prof. Dagmar Peřanová, p. prof. Dana Wernerová
+ odborný průvodce
 
Program
 
1.      den: Odjezd od budovy školy kolem 7. hodiny. Přejezd přes Německo do Francie. V odpoledních hodinách příjezd do Remeše. Prohlídka katedrály a podle časových možností prohlídka vinných sklepů. Ubytování.
 
2.      den: Po společné snídani přejezd do Paříže. Naše prohlídka města začne u věhlasného Pantheonu (místo odpočinku největších synů Francie), Sorbona (světoznámá universita, kterou navštěvoval i Karel IV.), dále se vydáme kolem starých římských lázní a přes Latinskou čtvrť na městský ostrov Ile de la Cité - k prastarému centru města, v němž se nachází převážná většina nádherných památek, mezi nimiž první místo zaujímají chrám Notre Dame, bývalý královský palác Conciergerie s vězením zřízeným v době Francouzské revoluce - možnost návštěvy kobky Marie Antoinetty) a dále Saint-Chapelle, která je považována za jedinečný klenot gotického stavitelství. Procházka pak bude pokračovat kolem radnice a avantgardní budovy Kulturního centra G. Pompidoua. Odtud se pak vydáme na nádvoří Louvru a překrásnými zahradami projdeme na Náměstí Svornosti. Odpoledne návštěva muzea Louvre. Osobní volno. Večer ubytování.
 
3.      den: Po společné snídani odjezd na prohlídku Versailles, tedy do městečka, kde byla zbudována nejvelkolepější královská rezidence světa - zámek ,,krále Slunce" Ludvíka XIV. Stejně zajímavé jako interiéry zámku jsou také zámecké zahrady se svými kašnami, sochami a letohrádky Malý a Velký Trianon. Odpoledne se vrátíme do Paříže a prohlédneme si tzv. pařížský Manhattan - městskou čtvrť La Defense,kterou lze označit za výstaviště architektury 20. století. V podvečer navštívíme baziliku Sacré-Coeur, která tvoří dominantu slavné pařížské čtvrti Montmartre, která proslula jako čtvrť umělců, v níž noční život nebere konce, což dokládá i věhlas kabaretu Moulin Rouge. Neodpustíme si ani zastávku na Trokaderu, odkud se otevírá nejkrásnější výhled na Eiffelovu věž. Večer návrat do hotelu.
 
4.      den: Po společné snídani návštěva Invalidovny, místo posledního odpočinku Napoleona Bonaparta a jeho syna Orlíka, vévody z Reichstadtu. Následně návštěva Eiffelovky. Poté přechod k Nábřeží a Náměstí Alma (místo tragické smrti Diany, princezny z Wallesu). Volno na prohlídky muzeí podle vlastního výběru ( Musée d´Orsay, Musée Picasso, Musée Rodin ...). Na závěr večerní projížďka lodí po Seině, kdy ještě jednou uvidíme nejkrásnější místa Paříže. Odjezd v nočních hodinách.
 
5.      den: Návrat do ČR kolem poledne.
 
 
 

Zápisky studentů 2.B z LVK v Peci p/Sněžkou

 
 
V. Zahradník
 
Lyžařský kurz v Peci p/Sněžkou 2010
 
Sobota dne 20.3.2010
Den před tímto dnem jsme se dohodli, že se všichni sejdeme u školky v té dlouhé ulici. Byl jsem trochu nervózní, když jsem bral svoje věci dolů ze schodů, abych se tam dostal. Cesta autobusem byla trošku unavující, ale to víte: když jste v autobusu s Voráčkem aspol., tak opravdu usnout nemůžete. Když jsme vyšli ven, všichni jsme čekali, že cesta nahoru bude v pohodě. Po třista metrech cesty jsem si to rozmyslel. Byl jsem naštvaný na ty, co jeli v rolbě, ale pak nahoře tenhle pocit přešel. První dojem na chatu byl otřesný. Jídelna vypadala jakž takž, ale ty pokoje... Byly příšerně malé, asi 85% z pokoje zabíraly postele a skříně. Skříně byly polorozpadlé a postele polorozbité. Jen si Michael sednul na postel, hned se pod ním probořila. Z toho jsem měl trošku obavy (Spal jsem pod ním). Ale to jídlo... My jsme si z toho dělali legraci, jako že vaří ze zbytků. Byla polévka s rýží a špagetami. Smáli jsme se... Ale po týdnu nás smích přešel. První běžařský výstup byl unavující a myslel jsem si, že nestíhám. Běžky jsou prostě můj nepřítel. Po večeři (Karbanátky s bramborem) jsme se měli dohodnout na večerce atd. Nejvíc mě překvapila večerka, u které jsem byl i docela naštvaný. 21:30. Přišlo mi to hrozně brzy, ale po tom týdnu jsem docela rád, že to tak bylo. Pak už jsem jen usnul a čekal, co bude další den...
 
 
Neděle dne 21.3.2010
Budík mě vzbudil v 7:00. Začínal nový den, tedy neděle. Snídaně se zdála být docela poživatelná, tak jsem si dal Nesquik. Po snídani jsem se moc těšil na lyže, i když jsem na nich dlouho nejezdil. Měli jsme se rozdělit do tří skupin. Jedna, třetí, byli ti, kteří na lyžích nikdynestáli. Druhá, ti pokročilí, byli ti, kteří na nich stáli ale trošku to pozapomněli. Třetí, ti nejlepší, na nich volně jezdili. Já jsem se dostal do té druhé, ale paní profesorka říká, že pro mě je to jedině dobře. Když jsem si připomněl, jak se na tom jezdí, vrátili jsme se na oběd. Vtipkovali jsme, že budou zase zbytky... Smích nás rychle přešel, když jsme to viděli. V pórkové polévce byla zase rýže. Rýže. Už mi ta samá rýže leze na nervy ! Hlavním jídlem byly francouzské brambory. Prý francouzské... Po obědě následoval polední klid. Nejpříjemnější část dne. Po něm zase běžky. Zase běžky. Nesnáším běžky ! Ale po nich, kdy jsem byl docela vyřízený čekalo další překvapení. Soté dvou barev, tedy naše ,,super" večeře. S rýží ! Teď jsme byli opravdu přesvědčeni, že tu vaří ze zbytků !!! Snědl jsem malinko... Pak jsem to radši odnesl. Z těch neustálých vtípků, jak to vytvořili, se mi zvedal žaludek. Vrátili jsme se na pokoj, pak zase do jídelny na hru na pravdu. Poté jsem šel konečně do postele, ovšem ne spát. Šli jsme si povídat s klukama a po nějaké době jsme usnuli všichni....


Chačik Tadevosjan
Den na lyžařském výcviku
Den 3.,pondělí 22.března
 
Tento den se mi moc líbil na lyžích, ale nelíbil se mi na běžkách.
Na lyžích jsem se v pondělí naučil sjet sjezdovku U Lesa , bez toho,že bych spadnul. Dole u vleku byly pomy. Ale na běžkách jsme sjížděli hrozný kopec.
Byl jsem ve skupině č.3. A myslím, že tam každý spadnul. Nikola měla dokonce z toho kopce něco s kolenem. Mám asi pět modřin na nohou dodnes. Jídlo bylo stejné jako obvykle rýže......
V ten den jsme se na mém DVD přehrávači dívali na film Blade Trknuti, což je film o upírech. Celkově to bylo moc fajn a líbilo se mi to.
 
Lyžařský kurz
Den 5 (24.3.2010)
 
Dnes jsem se probudil s rukou a nohou Honzy Voráčka na hlavě. A pak jsem už nemohl usnout. Když se probudili i ostatní, odešli jsme dolů na snídani. Po snídani jsme šli na lyže, a jako první naše skupina odjela na sjezdovku Bramberk i s paní profesorkou Schieblovou. Zpočátku se Petr Korčák bál a upustil jednu svou hůlku, takže jsme se při sjíždění dolů museli pro ni vracet. Ale po několika jízdách na červené sjezdovce jsme si troufli i na černou. Dopadlo to celkem dobře, nikdo naštěstí nespadl. Poté jsme se vraceli na sjezdovku Javor, kde mě chytla kotva za bundu a všichni se mi smáli, ale já jsem se smál taky. Když jsme jeli nahoru, jeli jsme lesem na pomu, kterou jsme pojmenovali účko, protože tam byly obrovské boule a jezdili jsme nahoru a dolu. Ale museli jsme se už vrátit na oběd. K obědu jsme měli polévku s rýží. Po obědě jsme opět šli na lyže. Jeli jsme na Zahrádky a nakonec jsme přemluvili i instruktorku Míšu, aby nás vzala na Bramberk. Večer jsme hráli wrestling na playstationu 2. Potom byl večerní program a později večerka, ale my jsme koukali na přenosné DVD. Dobrou !
Dominik Prokop
 
 
25.3. 2010 čtvrtek
Brzy ráno nás probudil protivný budík na Karolínině mobilu a to hitem Papparazi od Lady Gaga. ,,Nadšeně" jsme vyskočily z postelí, spáchaly obvyklou hygienu a vyrazily na snídani. Z bohatých švédských stolů, jsme si vždycky všichni příjemně nacpali bříška. Z prima snídaně nás vyrušil zvučný, velitelský a rozhodný hlas profesora Dvořáka. Nekompromisně oznamoval nám nebohým, zboulovaným, ztahaným a nevyspalým sekundánům, že máme stát v 9 hodin před Vraní boudou připraveni na vše. Třetí družstvo na tom bylo jako vždycky nejlépe. Pěkně polehoučku popojížděli okolo chaty. 1. družstvo, ve kterém se nacházeli tito borci a borkyně: Jana Straková, Anežka Kasalická, Michael Bala, Jan Pospíšil, Jan Král, Anthony Bire, Martin Žalud, Michael Bouška, Michael Běhounek, David Hendrich a Tomáš Dvořák syn pana profesora Dvořáka dostalo za úkol sjet malou loukou zvanou Kondaik na Zahrádky, přes ně na Javor takz. Labuť a odtud se dostat na Bramberk. Z Bramberka jsme se rozjezdili na méně obtížné červené sjezdovce. Já jsem se neohroženě rozjela a vychutnávala rychlost. Nadšeně jsem předjela spolužáka Davida Hendricha, ale v té chvíli se mi zasekla lyže v hlubokém sněhu a já předvedla super salto s jednou lyží. Druhou mi naštěstí zachránil již jmenovaný spolužák. Poté jsem se opět rozjela po sadě nepravidelných boulí a přejela je svým osobitým stylem a prazvláštními skoky. Dolů už jsem se dostala bez úhony asi tak na 6. místě. Dole jsme se všichni shromáždili u lanovky. Vedoucí Dominik z nás vytvořil čtveřice, které postupně vyjely sedačkovou lanovkou na Hnědý vrch a poté na černou sjezdovku. Na tu jsme se hodně těšili. Na první pohled byla hodně prudká, široká a dlouhá. Ale super!!! Například Honza Pospi se neustále vytahoval, že nás bude všechny sbírat, ale kdo jinému jámu kopá......, a tak si Honza pěkně namlel sám. Tahle sjezdovka se nám moc líbila. Prostě cool.Vydrželi jsme na ní do oběda. Po obědě, jako vždycky byla rýže se móóóóc šiknul polední klid. A po něm následoval závod ve slalomu. Tentokrát Pospěch nezklamal a vyhrál. Mně nejely lyže (haha), určitě proto jsem se umístila na 5. místě. Ale přede mnou, byli jenom 4 kluci, takže vlastně z holek jsem byla první. Bombáááá!!!!
Čtvrtek byl príma den a utekl velmi rychle. Jana Straková
 
Lyžařský kurz
Závěrečný den - sobota
 
Každý se mnou bude jistě souhlasit, že na lyžařském výcviku v Peci pod Sněžkou, bychom vydrželi i další týden. Možná i dva týdny, potom bychom se sice zbláznili, ale vydrželi. Už na konci prvního týdne jsem zaslechl malé hádky, které přerostly v malé rvačky mezi obyvateli pokoje.Při balení věcí jsem upřednostňoval teorii: co není nikoho jiného, je moje. Nastaly, ale také problémy: spadlá ponožka za topení, zakutálená koruna pod postelí, ztracená rukavice nebo rozsypané rozinky a brusinky na posteli. Ráno jsme si dobalovali věci, které jsme nedali celý týden do ruky. Mám na mysli kartáček nebo houbu na mytí. Dobalovali jsme si také věci, které jsme nedali celý týden z ruky. Mám na mysli PSP, přenosné DVD přehrávače nebo notebooky.Snídaně vypadala a chutnala jako vždy: kukuřičné lupínky, mléko, sýr, marmeláda, šunka a rohlíky. Na cestu jsme místo očekávaného pytlíku s rýží, dostali mokrý chleba s mokrým řízkem, pomačkané jablko a rozkřupanou tatranku. Nepochybuji o tom, že tyto vlastnosti dostala svačina až v mém batohu cestou do Pece. Cestou do Pece bylo hezké počasí, kdyby nesněžilo, nefoukal vítr, nebyla zima a nebylo zataženo, bylo by počasí ještě hezčí. Opravdu mě překvapilo, že jsem mokrý a je mi zima, když je takové krásné počasí. Dole v Peci jsme čekali na autobus, který čekal na nás. Bohužel jsme si mysleli, že to není autobus pro nás. Všechno špatné je k něčemu dobré: užili jsme si stání v dešti. Řidič autobusu se před jízdou posilnil jogurtem a rohlíkem a vyjeli jsme. Bylo my divné, že jsme se neztratili, což s GPS není zas takový problém.Do Prahy jsme dorazili celkem přesně. U autobusu jsme se setkali s rodiči, kteří nám ani moc nechyběli, ale my jim ano. Už se těšíme na další lyžařský kurz.
 
MARTIN ŽALUD 2.B
 
Sobota
Sobota byl velice rušný den.
Vstávali jsme o půl hodiny dříve než normálně, tedy v 7:00, abychom si mohli zabalit a připravit se na odjezd. Běžně jsme se nasnídali a šli si vyklidit pokoje a úplně dobalit všechny věci. Poté jsme šli nakládat do rolby a připravovali jsme se na odchod do Pece pod Sněžkou. Poté jsme se jen rozloučili s chatou a vyrazili jsme.
Cesta byla v celku dobrá, i když pršelo, ale právě kvůli dešti se mi naskytnul velký problém. V Peci jsem zjistil, že gel, kterého jsem měl plnou ofinu, se mi roztekl do celého obličeje a neuvěřitelně mě začali pálit oči.A proto bych rád poděkoval mému spolužákovi Janu Pospíšílovi, který mi poskytl první pomoc, dal mi celé balení papírových kapesníků.
Poté nás zděsila skutečnost, že řidiči rolby nám naše věci naházeli do psích výkalů, podle naší paní profesorky třídní do písku.
A aby toho nebylo málo, tak jsem při nakládání svého snowboardu do autobusu zjistil, že opravená špička snowboardu je opět zničená (už jednou se mi zničila).
Pak následovala cesta v autobusu, kdy už si všichni oddychli a uvelebili se do pohodlných autobusových sedaček. Když jsem se zakousnul do od našich kuchařů z chaty připraveného chlebu s řízkem, strnul jsem hrůzou, v řízku bylo více šlach než masa, takže nakonec skončil v nejbližší popelnici.
 
Po příjezdu jsme si všichni vyndali svá zavazadla, rozloučili se a odcházeli jsme postupně domů, kde jsme všichni nažhavili své počítače a hráli tak dlouho, dokud jsme neusli.
 
Jan Král, 2.B
Fotodokumentace těchto zápisků studentů sekundy B ve Fotogalerii.
 
 
 
 
 
 
 

Lyžařský výcvikový kurz v Rakousku 2010


 

 


 

POSTALM 2010


 

V termínu 20.-24.1. 2010 se konal lyžařský a snowboardový kurz studentů Gymnázia, Chodovická 2250, Praha 9 v malebném rakouském středisku Postalm nedaleko Bad Ischlu. Kurzu se zúčastnilo 39 studentů, kteří se na zdejších upravených tratích zdokonalovali ve svých milovaných zimních disciplínách. Ve volných chvílích mohli studenti využít i místní atrakci-snowtubing. Ve večerních hodinách proběhlo několik přednášek a studenti mohli též okusit trochu ze zážitkových her...

Kurz proběhl za skvělých sněhových a povětrnostních podmínek. Všichni studenti se vrátili do svých domovů unaveni, ale jistě plni dojmů ...

Za všechny instruktory, kterým patří též poděkování za skvělý kurz,

Tomáš Dvořák (vedoucí akce)

Sportovně - rekreační pobyt Chorvatsko 2009 - ostrov Brač


Gymnázium opět v Chorvatsku
 
Dne 4.9.2009 v 15:45 nastoupilo 23 studentů a paní profesorky Jáklová a Mazurová do autobusu a začal tak krásný týden pobytu u moře na chorvatském ostrově Brač. Po noci strávené jízdou jsme se nalodili na trajekt, který nás převezl do Postiry - našeho cíle.  Paní profesorky se přesvědčily, že všichni umíme plavat a pak jsme se mohli začít potápět a řádit ve vodě podle libosti. Voda byla ale tak trochu studená, takže tam někteří moc dlouho nepobyli. Na závěr dne jsme si udělali dobrou baštu a šli na kutě.V úterý jsme si udělali výlet na jinou pláž. Bylo zde mělko, nedalo se moc plavat, ale zato se tu dalo krásně dovádět, hrát ve vodě na babu, házet si s míčem, atd. Po dnu cachtání jsme se zase odebrali zpátky.Ve středu jsme se odhodlali k většímu výletu - do městečka Bol. Nejdříve jsme si prohlédli městečko a potom jsme se odešli koupat na světoznámou pláž Zlatni rat. Po koupání jsme vyjeli autobusem na Vidovu goru na vyhlídku. Odtud jsme uviděli zajímavý tvar pláže Zlatni rat z ptačí perspektivy, celý Bol a kousek největšího ostrova Chorvatska Hvaru. V pátek jsme jeli na závěrečný výlet celého zájezdu - do města Supetar. Vyrazili jsme až navečer, abychom si pro změnu mohli užít večerní osvětlené město. Svůj pobyt jsme ale netrávili pouze koupáním se a poznáváním Brače. Našli jsme si čas i na frisbee, dekorování triček, malování a kreslení na kamínky a mušle.A protože všechno jednou končí, i náš zájezd se bohužel nachýlil ke konci a v sobotu jsme vyrazili domů.
 
Barbora Kolrosová, sekunda A


Gymnázium opět v Chorvatsku
 
Jako každý rok pořádalo i letos naše gymnázium rekreační zájezd do Chorvatska. Cílem byla opět překrásná destinace v ostrovním městečku Postira na ostrově Brač. Pobyt se vydařil a bylo nám dopřáno i krásné letní počasí. Naše výprava čítala přibližně pětadvacet členů pod dohledem profesorek A.Jáklové a I.Mazurové, které to s námi mnohdy neměly vůbec lehké.
O společné i individuální aktivity nebyla nouze - malovalo se na trička a kameny, vybarvovaly se mandaly, hrály se různé společenské hry. Příznivci pohybu, například aerobiku, i jedinci nepřekypující fyzickou aktivitou, si přišli na své. O výlety bylo také postaráno. Navštívili jsme krásné přímořské městečko Bol a samozřejmě i pláž ,,Zlatni Rat"(jedná se o kamenitý cca. 400 metrů dlouhý výběžek, který se pohybuje ze strany na stranu podle směru, kterým fouká vítr). Dalším zajímavým místem byla ,,Vidova gora" (nejvyšší bod všech chorvatských ostrovů). Neméně působivý byl i výlet do přístavního města Supetar. Procházku po Supetaru jsme si zopakovali ještě v den odjezdu - náš autobus se již nevešel na trajekt (ku zlosti všech nás od něj dělilo už jen  jediné auto!). Z Chorvatska jsme se všichni vraceli snědší, o potraviny lehčí a suvenýry těžší, s dobrou náladou, vzpomínkami a pěknými zážitky.
 
Richard Macháč (septima B), Věra Ludvíková (septima A)


Fotodokumentace k pobytu našich studentů je umístěna ve Fotogalerii.

Fotogalerie k zájezdu do Chorvatska (zaří 2008)